Praktické informace

Sleva na pojistném pro pracující důchodce od ledna 2025

Starobní důchodci, kteří pracují, mají od ledna 2025 nárok na slevu ze sociálního pojištění. Na pojistném tak nyní ušetří 6,5 %. Sleva se týká zaměstnanců i OSVČ, kteří dosáhli důchodového věku a získali nárok na výplatu starobního důchodu v plné výši. Zaměstnanci musí o uplatnění slevy již za leden 2025 požádat svého zaměstnavatele.

Sleva pro důchodce ZAMĚSTNANCE

Zaměstnanec má nárok na slevu na pojistném ve výši 6,5 % ze svého vyměřovacího základu, a to od měsíce, ve kterém splnil stanovené podmínky. Slevu uplatní u svého zaměstnavatele za kalendářní měsíc, v němž o slevu žádá, i za následující měsíce. Za den uplatnění nároku na slevu na pojistném se považuje den, ve kterém zaměstnanec prokázal zaměstnavateli splnění uvedených podmínek, a to doložením rozhodnutí o přiznání starobního důchodu a čestného prohlášení o nároku na výplatu starobního důchodu v plné výši nebo potvrzení plátce důchodu o pobírání starobního důchodu v plné výši s uvedením dne, od něhož výplata starobního důchodu v plné výši náleží. ČSSZ nemůže zaměstnavatelům tyto skutečnosti potvrzovat přímo z důvodu ochrany osobních údajů, navíc není jediným plátcem starobních důchodů.

Slevu nemůže zaměstnanec uplatnit zpětně. Pokud však zaměstnanec u zaměstnavatele nárok na slevu neuplatnil za kalendářní měsíc, v němž byly splněny podmínky nároku na slevu na pojistném, považuje se pojistné ve výši slevy, které zaměstnanec zaplatil, za přeplatek na pojistném (přeplatek nevzniká za kalendářní měsíce, které byly zhodnoceny jako pojistné doby pro přiznání důchodu). Přeplatek vrátí zaměstnanci na základě jeho písemné žádosti příslušná správa sociálního zabezpečení. Žádost zaměstnance musí být doložena potvrzením zaměstnavatele o výši vyměřovacích základů zaměstnance a o skutečnosti, zda byla zaměstnancem uplatněna sleva na pojistném za jednotlivé kalendářní měsíce, které zaměstnanec v žádosti o toto potvrzení uvedl. Zaměstnavatel má povinnost toto potvrzení vydat do 8 dnů ode dne obdržení žádosti.

Sleva pro důchodce OSVČ

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) mají nárok na slevu 6,5 % ze sociálního pojištění za předchozí kalendářní rok, pokud tyto dvě podmínky splnily v daném kalendářním roce alespoň po jeden celý kalendářní měsíc. Pokud má OSVČ nárok na výplatu starobního důchodu pouze v některých měsících roku (nárok na výplatu důchodu vznikl v průběhu roku), má nárok na slevu na pojistném pouze z poměrné části vyměřovacího základu (ročního), tzn. podle počtu měsíců, ve kterých vykonávala samostatnou výdělečnou činnost a splňovala podmínky pro nárok na slevu.

OSVČ budou uplatňovat slevu vždy na přehledu o příjmech a výdajích OSVČ (dále jen „přehled“). Poprvé tak slevu uplatní v roce 2026, kdy budou podávat přehled za kalendářní rok 2025.

Příklad:

OSVČ, jež vykonává samostatnou výdělečnou činnost od 1. 11. 2018, je od 15. 3. 2025 poživatelem starobního důchodu, který je jí vyplácen v plné výši. Starobní důchod bude v plné výši pobírat po celý zbytek kalendářního roku 2025 a stále bude vykonávat i samostatnou výdělečnou činnost. V roce 2026, kdy bude podávat přehled za kalendářní rok 2025, uplatní prostřednictvím tohoto přehledu slevu na pojistném. Protože podmínky pro slevu na pojistném byly splněny pro kalendářní měsíce
duben–prosinec, náleží sleva pouze z poměrné části vyměřovacího základu stanoveného za rok 2025, a to za 9 měsíců výkonu samostatné výdělečné činnosti v roce 2025. Pokud by OSVČ uvedla na přehledu daňový základ ve výši 360 000 Kč, ze kterého je stanoven roční vyměřovací základ pro pojistné ve výši 198 000 Kč, poměrná část vyměřovacího základu připadající na jeden měsíc výkonu samostatné výdělečné činnosti (OSVČ vykonávala celý kalendářní rok 2025) pak činí 16 500 Kč (tj. 198 000 / 12). Nárok na slevu na pojistném vznikl za 9 měsíců výkonu samostatné výdělečné činnosti (duben až prosinec), sleva na pojistném proto náleží z vyměřovacího základu ve výši 148 500 Kč (tj. 16 500 * 9). Sleva na pojistném tak činí 9 653 Kč (148 500 * 6,5 %).

Pokud OSVČ nárok na slevu na přehledu neuplatní, vzniká tzv. přeplatek na pojistném (tj. zaplacené pojistné ve výši slevy). OSVČ může požádat o vrácení přeplatku do 5 let po uplynutí kalendářního roku, ve kterém vznikl, pokud nemá jiný splatný závazek (podle § 17 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb.).

OSVČ, která splňuje podmínky pro slevu na pojistném, může také uplatnit sníženou sazbu pojistného pro placení záloh na pojistné ve výši 22,7 %. Uplatnění snížené sazby pro placení záloh na pojistné může OSVČ oznámit prostřednictvím tiskopisu (části C) na ePortálu ČSSZ: Oznámení o změně údajů nezbytných pro provádění sociálního zabezpečení OSVČ (ePortal.cssz.cz). Toto oznámení odešle své správě sociálního zabezpečení podle místa trvalého pobytu (okresní pracoviště, které vede evidenci OSVČ). Prvně již může od ledna 2025, pokud je OSVČ již ve starobním důchodu. Nárok na nižší sazbu pojistného pro placení záloh na pojistné vzniká až od kalendářního měsíce, ve kterém OSVČ obdržela rozhodnutí o přiznání starobního důchodu. Pokud OSVČ obdrží rozhodnutí
o přiznání starobního důchodu v pozdějším měsíci, než kdy starobní důchod vznikl, může uplatnit sníženou sazbu až od měsíce, kdy obdrží rozhodnutí. Slevu za všechny měsíce, kdy nárok vznikl, pak uplatní při podání řádného ročního přehledu o příjmech a výdajích OSVČ (podle § 15 odst. 1 zákona
č. 589/1992 Sb.).

OSVČ v paušálním režimu

Nárok na slevu mají i OSVČ, které jsou poplatníky v paušálním režimu. Způsob uplatnění nároku na slevu se liší podle toho, zda je, či není daň z příjmů za daný kalendářní rok rovna paušální dani.

Pokud NENÍ daň z příjmů rovna paušální dani, uplatní OSVČ slevu na pojistném na přehledu za daný kalendářní rok stejně jako OSVČ, které nejsou poplatníky v paušálním režimu.

OSVČ, která byla poplatníkem v paušálním režimu a jejíž daň z příjmu za daný kalendářní rok nebyla rovna paušální dani, je povinna podat přehled za daný kalendářní rok, avšak ne dříve než v poslední den lhůty pro podání přehledu (2. května 2026).

Pokud JE daň z příjmů rovna paušální dani, uplatní OSVČ slevu na pojistném prostřednictvím žádosti podané příslušné správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopisu. V žádosti uvede výši slevy a další údaje potřebné pro stanovení výše slevy. Žádost bude ale možné podat nejdříve od 1. května následujícího kalendářního roku, za který slevu na pojistném uplatní. Nárok na slevu zanikne,
nepodá-li žádost do 5 let po uplynutí kalendářního roku, za který vznikl nárok na slevu. Nárok na slevu na pojistném (na její vyplacení) vznikne pouze za předpokladu, že bude mít uhrazeno veškeré pojistné z vyměřovacího základu stanoveného podle ustanovení § 5b odst. 3 uvedeného zákona za tento rok (veškeré pojistné stanovené ve výši vyměřovacího základu stanoveného pro paušální pásmo, podle kterého je stanovena paušální daň). Žádost proto bude zveřejněna až v roce 2026.

OSVČ v paušálním režimu hradí zálohy na pojistné prostřednictvím paušálních záloh, které zasílá orgánu finanční správy, a proto nemá nárok na sníženou sazbu pro měsíční zálohy na pojistné – paušální platby – a je povinna hradit paušální zálohy v plné výši dle stanoveného pásma pro paušální zálohy.

K 31. 12. 2024 skončil nárok na zvýšení důchodu o 0,4 % za odpracovaných 360 dnů

Pokud důchodce získal 360 kalendářních dnů pojištění (výdělečné činnosti) souběžně s pobíráním starobního důchodu v plné výši, měl nárok na zvýšení starobního důchodu o 0,4 % výpočtového základu. Tento benefit bylo možné získat podle právní úpravy, pouze pokud byla splněna podmínka získání
360 dnů pojištění nejpozději do 31. 12. 2024 včetně. Žádost o toto zvýšení může podat až 5 let zpětně. Pokud důchodce získal do 31. 12. 2024 jen část z 360 dnů (např. 300 dnů), nárok na zvýšení starobního důchodu již nevznikne, a to ani poměrně.

NĚKTERÉ DALŠÍ ZMĚNY PRO ZAMĚSTNAVATELE

Pro rok 2025 byla vyhlášena minimální mzda ve výši 20 800 Kč, resp. 124,40 Kč za hodinu. Zároveň byl pro podnikatelský sektor zrušen institut zaručené mzdy.

Byla zrušena povinnost vytváření plánů dovolených

Zaměstnavatel se zaměstnancem se mohou dohodnout na samorozvrhování pracovní doby. Podrobné podmínky jsou stanoveny jednak v § 87a zákoníku práce a jednak přímo v dohodě. Dohoda musí být písemná, délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin (výjimka je v § 83a pro zaměstnance poskytující zdravotní služby), průměrná týdenní pracovní doba musí být splněna v tzv. vyrovnávacím období, nejdéle v rámci 26 týdnů (52 týdnů, pokud tak stanoví kolektivní smlouva). Dohodu lze ukončit výpovědí i dohodou obou stran. Výpovědní doba je 15 dnů, ale lze ji dohodnout i jinak za předpokladu, že bude stejně dlouhá pro zaměstnance i zaměstnavatele.

Změny v náhradním plnění

Dosud platilo, že zaměstnavatel, který nesplní povinný podíl zaměstnanců (4 % z celkového počtu zaměstnanců), kteří jsou osobami se zdravotním postižením (OZP), ani neodebere výrobky a služby od zaměstnavatelů na chráněném trhu práce v předepsané výši, povinně odvádí do státního rozpočtu 2,5násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku, v němž mu nastala povinnost tento povinný podíl plnit.

Nově se výše odvodu upraví dle toho, kolik procent OZP podnikatel zaměstnává, resp. nezaměstnává.

Od 1. 7. 2025 pravděpodobně dojde ke zrušení povinných vstupních lékařských prohlídek pro 1. kategorii prací. Prohlídky vstupní i preventivní zůstanou pro tuto kategorii prací na dobrovolné bázi.

V nejbližší době dojde  k úpravě jiných důležitých překážek v práci (nař. vl. č. 590/2006 Sb.). Úprava reaguje jak na novelu občanského zákoníku, tak i na novelu zákoníku práce, kdy dochází ke zrovnoprávnění partnerských vztahů se vztahy manželskými. Projeví se zejména potvrzením práva na některé překážky v práci také pro tyto osoby (uzavření partnerství, doprovod partnera do zdravotnického zařízení apod.).

Výše paušální částky náhrady nákladů při práci na dálku pro rok 2025 je stanovena na 4,80 Kč za hodinu.

ZAMĚSTNÁVÁNÍ CIZINCŮ A PŘESTUPKY NA ÚSEKU ZAMĚSTNANOSTI

Dochází k rozšíření okruhu osob, které pro vstup na trh práce nepotřebují pracovní oprávnění, o cizince, kteří vykonávají v České republice uměleckou činnost jako členové uměleckého souboru veřejné kulturní instituce podle zákona o veřejných kulturních institucích (zákon č. 263/2024 Sb.). Zároveň dochází k rozšíření seznamu států, u jejichž občanů se nevyžaduje k zaměstnání nebo výkonu práce povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modrá karta, kdy seznam států bude rozšířen o Tchaj-wan, který není považován za stát, ale za samostatnou jurisdikci.

Upozorňujeme, že od 1. 1. 2024 došlo ke změně definice nelegální práce a vedle pokuty, může Státní úřad inspekce práce (SÚIP) uložit i zákaz činnosti až na dva roky. Od 1. 1. 2025 získávají inspektoři SÚIP další možnost, a to uložit správní trest zveřejnění rozhodnutí o přestupku spočívající v umožnění nelegální práce a zastřeném zprostředkování zaměstnání na úřední desce SÚIP po dobu 1 roku. Při provádění kontroly nebo v rámci úkonů předcházejících kontrole bude inspektor práce nově oprávněn pořizovat zvukové, obrazové a zvukově-obrazové záznamy bez vědomí kontrolovaných osob, pokud nelze účelu kontroly dosáhnout jinak. Nově také budou oprávněni si inspektoři od správce daně vyžádat informace nezbytné pro plnění svých úkolů.

VÝBĚR DALŠÍCH NOVINEK

Další novinky se budou týkat jen některých zaměstnavatelů, proto zde uvádíme pouze výčet oblastí a předpisů, u nichž došlo k významným změnám:

Nařízení vlády o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí bylo vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod č. 443/2024 Sb.

Zákon č. 469/2024 Sb., kterým se mění některé zákona v souvislosti s přijetím zákona o sociálním integračním podniku.

Podpora zaměstnávání OZP a dalších osob se specifickými potřebami

• Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti.

• Nařízení vlády č. 471/2024 Sb. o maximální částce příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce.

• Zákon č. 468/2024 Sb. o integračním sociálním podniku

Další vybrané změny

• Plátce bude mít povinnost vrátit odpočet DPH, pokud neuhradí svůj závazek ve lhůtě 6 měsíců ode dne splatnosti.
• Lhůta pro uplatnění odpočtu se zkrátí ze stávajících 3 let až na 2 roky.
• Lhůta pro opravu základu daně a výše daně se prodlužuje ze 3 na 7 let.
• Od 1. 7. 2025 se výrazně změní uplatňování DPH u nemovitostí, např. dojde k upřesnění definice stavebního pozemku, změní se podmínky pro zdanění dodání dokončené stavby, sníží se hranice pro posuzování tzv. podstatné změny stavby, změní se časový test pro osvobození nemovitostí.
• Rozšíření reverse charge – přenesení daňové povinnosti bude kromě stavebních a montážních prací aplikováno i u některých úklidových služeb.
• V případě virtuální účasti na akci či v případě virtuálně pořádané akce se místo plnění již nebude řídit skutečným místem konání akce, ale v případě osob povinných k dani se bude nově i nákup vstupenek řídit základním pravidlem (tj. místem plnění bude sídlo příjemce služby) a v případě osob nepovinných k dani bude místem plnění všech služeb vztahujících se k akci místo pobytu či sídlo této osoby nepovinné k dani.
• Změny v oblasti nedobytných pohledávek (výhodnější podmínky pro věřitele, zkrácení lhůty na 1 rok). Podrobnosti a postup plátce jako věřitele při provádění opravy základu v případě nedobytné pohledávky najdete v paragrafech § 46 až 46g zákona o DPH.
• Upřesnění evidence obchodního majetku – povinnou náležitostí kromě označení obchodního majetku bude i den, kdy se „majetková hodnota stala obchodním majetkem“.
• Změny osvobození od daně u vzdělávacích služeb (rozšíření).
• Pokud plátce daně uvede plnění v dřívějším období a tím si sníží DPH, úrok z prodlení se nepředepíše a nevymáhá, pokud nepřekročí částku 1 000 Kč.